Tímto bych Vás chtěl jménem celého vedení ligy přivítat u prvního, oficiálního ohlédnutí se za závodem. Tento rok je pro nás začátkem nové éry (úspěšné doufejme). Začali jsme jezdit na rFactoru 2 a změnilo se mnoho věcí, ale od toho tady nejsme :).

Jako první trať v kalendáři jsme navštívili Slovakiaring. Trať pro mnoho jezdců známou, ale už ne tolik oblíbenou. Okruh se nachází nedaleko od Bratislavy a řadí se mezi ty delší, na které se tuto sezonu podíváme. Jelikož nás obklopuje zima a poslední dobou i časté snežení, jezdci se pilně připravovali jak na suchou, tak i na deštěm promočenou trať. Podle tréninkových časů to vypadalo na souboj mezi Mercedesy továrního týmu RGPL, Baggies a Bentley HTP.
Na trati bylo očekáváno mnoho závodníků, bohužel někteří se na poslední chvíli omluvili, ale i tak se kvalifikace zúčastnilo nádherných 20 jezdců. Jako první v nové sezoně zajel měřené kolo Matej Šurhaňák, který byl stíhán Matúšem Moldou a Petrem Varmužkou. Bohužel pro Mateje, na konci jeho druhého kola nezvládl výjezd na cílovou rovinku a jeho AMG narazilo do svodidel, to byl konec pro jednoho z adeptů na vítězství kvalifikace. Další incident nastal, když se Zdeněk Šmarda pokoušel jet do boxů, na výjezdu z poslední zatáčky nezvládl svůj Mercedes a zůstal stát na vjezdu do pitlane. Naštěstí si pak našel kamaráda, který ho z nešťastné situace dostal, ale sám si při tom zničil motor. Těsně před koncem kvalifikace zajel nejrychlejší kolo Matúš Molda a to o pouhých 69 tisícin sekundy. Druhý tedy skončil Matej před Petrem Varmužkou, Zdeňkem Šmardou a Martinem Moravíkem. V první pětce tedy byly 3 Mercedesy, 1 Bentley a 1 Ferrari.

Ve 20.05 se pole začalo formovat na startu. Po zaváděcím kole za Safety Carem jsme se tedy po zimní pauze zase navrátili k závodění! V první zatáčce se z vedoucí pětky propadl Martin Moravík, před kterého se dostal Karel Petrovský spolu s Jakubem Rojkem. Nejméně se start “povedl” Jiřímu Držmíškovi, který se dostal na trávu a ve smyku se vrátil zpět na trať, naštěstí ho ostatní viděli a dokázali se mu vyhnout. Standa Sehnal, který v kvalifikaci nezajel žádné kolo a startoval z devatenáctého místa, byl po prvním kole na posledním bodovaném, tedy desátém místě. Také David Beránek jel rychle a v nájezdu do druhého kola stihl získat 3 pozice. Smůlu měl bohužel Antonín Večerka, který ještě na konci prvního kola nezvládl zatáčku a po nárazu do pneumatik musel předčasně ke svým mechanikům. Tím, kdo na začátku nejvíc ujížděl byl Matúš, který se snažil dostat z dohledu hladového AMG týmu RGPL a za ním jedoucím Petrem z Baggies UK.

Na dalších pozicích se zatím nebojovalo, ale více či méně vyčkávalo. Od šestého Jakuba po patnáctého Davida Lance byly rozestupy maximálně sekunda a spíš se čekalo na chyby. A ty přišly, ale nejdříve od Petra Varmužky, který ve třetím kole nezvládl brždění do třetí zatáčky vyjel na písek a propadl se až na osmé místo před Standu Sehnala. Ve čtvrtém kole se Matej dotáhl na Matúše a chýlilo se k souboji o prozatimní první místo. Matej to měl nakonec lehké, když Matúš nezvládl dobrzdit do šesté zatáčky a měl štěstí, že přišel jen o jednu pozici. První trojka stále ujížděla zbytku pole a v pátém kole už měla na čtvrtého Karla náskok kolem pěti sekund. Dalším z těch, kterým se závod vůbec nepovedl byl Michal Hemmer. Jediný zástupce Mclarenu v poli nezvládl výjezd ze zatáčky, přišel o zadní křídlo, mnoho času a při návratu na trať málem trefil Jiřího Držmíška.

Na pátém až sedmém místě se vytvořila bojující skupina Jakuba, Davida a Petra. Jako první to zkusil David na Jakuba, na chvíli se dostal před Kubu, ale ten si počkal do další zatáčky a svojí pozici si vzal zpět. David se ovšem nevzdal a stále to zkoušel, několikrát se dostal i vedle Jakuba, ale pořád se mu nepovedlo dostat se před něj. Ze třetího místa udělal Zdeněk Šmarda chybu, lehce zpomalil i za sebou jedoucího Karla a z tří mušketýrů jich bylo najednou pět. Jedním z těch, kteří měli největší smůlu byl Martin Moravík. V sedmém kole přišel o křídlo při nárazu do bariéry, musel do boxů a co se stalo pak…

V devátém kole začalo pršet. Takže pro většinu jezdců to byl velký zásah do taktik. V podstatě všichni zajeli do boxů hned jak mohli. Jediným kdo vydržel na trati další kolo na suchých gumách byl Matúš, který asi jako jediný počítal se strategií a kvůli palivu tedy počkal. Ale než se všichni dostali do boxů pro mokré obutí, tak na trati byla podívaná pro diváky, kteří nemohli říct, že by se nudili. Pilotů, kteří se dostali mimo trať bylo požehnaně a další se přidali na mokrých gumách. V boxové uličce se vedle sebe dostal znovu Jakub s Davidem, jehož mechanici zvládli zastávku o pár desetin rychleji a tak se David konečně dostal před Kubu. Společně s Karlem poté začali všichni tři stahovat Zdeňka, kterému trvalo pár kol, než se sžil s vodou. Další bojující skupinou byl Stan Votýpka, Petr Fikar, Standa Vlnas a Dušan Müller od devátého do dvanáctého místa. Bohužel Petr dostal několik penalizací a vedení jeho týmu se na protest rozhodlo zavolat jezdce zpět do garáže a ukončit tak jeho působení v závodě.

Ve předu se zatím bojovalo o druhou pozici, kterou získal Karel, když Zdeněk udělal znovu chybu. V dalším kole už si na ní dělal zálusk David a na cílové rovince se mu jí podařilo získat. Ale jen na chvíli. V rychlé pravotočivé zatáčce se Karel dostal na vnitřek a byl opět před Davidem. Boj trval několik zatáček, k vidění byly nádherné souboje kolo na kolo. A když už to vypadalo, že David se stane kořistí z povzdálí vše sledujícího Šmardy, tak se mu naskytla příležitost, na brzdy se před Karla dostal a začal ujíždět. Bohužel i kvůli technickým problémům odstoupili další jezdci. A tak ve třináctém kole pokračovalo 16 vozidel. Ve předu si mezitím Matej budoval náskok. Který mu ovšem k ničemu nebyl. Jeho přední pravé kolo potkal defekt a ten ukončil jeho naděje na stupně. Na první místo se tedy dostal David, který si ho ale neužil, jelikož již v první zatáčce nedobrzdil a Karel i se Zdeňkem se dostali zpět před něj. Místa se měnila i ve středu pole. Po chybě Dušana se dostaly oba vozy týmu Baggies UK před něj na osmou respektive devátou pozici a těsně před nimi vyjel z boxů Matej.

Na usychající trati všichni zrychlovali a na první místo si dělali zálusk Zdeněk s Davidem. Bohužel pro ně, když se dostali před Karla tak udělali chybu a pozici zase vrátili. Tím, kdo to sledoval všechno ze zadu a vyčkával byl Matúš, který věděl přesně co má dělat. A tak sme se dostali ke strhujícímu finiši. Mezi patnáctým a dvacátým třetím kolem se měnil vedoucí jezdec celkem pětkrát! A tím, kdo ho nakonec udržel byl Matúš, který díky jednomu kolu navíc na suchých gumách měl dostatek paliva na konec závodu a nemusel, jako ostatní, šetřit, aby vůbec viděl šachovnicovou vlajku. Dlouho to vypadalo, že pro druhé místo si dojede Zdeněk Šmarda, ale po jeho další chybě a opravdu úsporné jízdě, se před něj dostal Karel Petrovský a dojel si tak pro druhé místo. Zdeňkovi zbylo poslední místo na bedně a pro bramborovou medaili si dojel Jakub Rojek.

Jenom takových pár zajímavostí na konec. Nejvíce se v konečném pořadí vyšplhal Standa Sehnal, který startoval ze sedmnáctého místa a skončil šestý. Nejrychlejší kolo, i přes to že nedojel, měl Matej Šurhaňák. Nejměnší rozestup v kvalifikaci byl mezi sedmým Standou Vlnasem a osmým Jakubem Rojkem a to pouhých 6 tisícin sekundy. Cíl vidělo čtrnáct z dvaceti jezdců.
A to je tedy ode mne vše a doufám, že se na nás přijdete i příště podívat či lépe si s námi zajezdit :).